Věděli jste, že můžete mít pohledávku za SJM?
Alice a Petr spolu už dva roky nežijí, ale stále jsou manželé a jejich majetek je dosud v režimu společného jmění manželů (SJM). Děti už mají dospělé a oba spolu vycházejí dobře.
Alice právě zdědila po mamince chalupu. Tu chce prodat a za získaných pět milionů korun si koupit byt. Prodej chalupy ale ještě nějakou dobu potrvá.
Dědictví (stejně jako dar) zpravidla nepatří do SJM. Peníze, které Alice získá prodejem zděděné chalupy budou jejím výhradním majetkem.
Alice už si vyhlédla byt, ve kterém chce bydlet. Jenže na jeho koupi potřebuje hypotéku. Protože s Petrem stále žijí v režimu SJM, hypotéku si berou společně a byt se stává součástí SJM. Petr s tím souhlasí.
O rok později je chalupa prodaná a Alice má na účtu pět milionů korun.
Jak teď postupovat, aby mohla hypotéku splatit svými penězi a současně si zajistit, že jí byt připadne, až si rozdělí SJM nebo se rozvedou?
Dvě možná řešení
V každém případě je potřeba se s Petrem předem dohodnout. Nabízejí se dvě základní možnosti.
1. Rozdělit SJM a byt převést na Alici
Alice a Petr se dohodnou na vypořádání SJM. Byt připadne Alici a ona převezme závazek splatit hypotéku. Pozor: dohoda mezi manžely sama o sobě nic nemění na závazku vůči bance. Banka půjčila oběma, a pokud má Petr z hypotéky vyvázat, musí s tím banka souhlasit (většinou nechce, ale pokud bude hypotéka brzy splacená, je Petrovo riziko minimální).
Následně Alice použije svých pět milionů na splacení hypotéky. Byt bude její a otázka společného majetku bude vyřešena.
2. Použít vlastní peníze na společný majetek a ošetřit vznik pohledávky
Druhá možnost je méně známá. Alice může svých pět milionů použít na splacení hypotéky na byt, který je součástí SJM. Tím ze svého výhradního majetku vloží peníze do majetku společného (odborně se tomu říká vnos).
Při vypořádání SJM pak může mít nárok na náhradu těchto prostředků. Právě tento nárok je důležité správně právně zachytit a doložit.
Alice a Petr se mohou předem dohodnout, že Alice hypotéku splatí ze svého dědictví a že při vypořádání SJM připadne byt jí. Ostatní majetek si následně rozdělí podle sjednaných podmínek.
Taková dohoda musí být správně právně formulována. Nestačí pouze předpokládat, že samotným použitím peněz z dědictví automaticky vznikne právo na byt. Bez dohody se obvykle řeší jen peněžní náhrada, a ne to, komu byt připadne. Proto se vyplatí od začátku evidovat, co z vlastních peněz skutečně šlo na splátku jistiny nebo zhodnocení bytu.
Na co se v praxi často zapomíná?
Představme si běžnější situaci.
Jeden z manželů zdědí peníze. Použijí se na rekonstrukci společného domu, splátku hypotéky nebo na běžný provoz rodiny. Manželé se nad tím příliš nezamýšlejí, protože spolu žijí a nemají důvod očekávat problémy.
O pět, deset nebo dvacet let později se ale začnou rozvádět a dělit si SJM.
Při vypořádání SJM se na původní peníze často zapomene. Někdy už nikdo nemá doklady, jindy není možné prokázat, na co přesně byly prostředky použity. A někdy si manželé jednoduše neuvědomují, že by vůbec mohli mít nárok na jejich náhradu.
Výsledkem může být, že se společný majetek rozdělí, aniž by se odpovídajícím způsobem zohlednily peníze, které jeden z manželů vložil ze svého dědictví nebo daru.
Jaké z toho plyne poučení?
Pokud chcete peníze získané dědictvím nebo darem použít na něco, co souvisí se SJM, věnujte pozornost tomu, jak bude jejich použití právně ošetřeno a jak se s nimi naloží při případném budoucím vypořádání společného majetku.
Dohodněte se předem, uchovávejte doklady (výpisy z účtu, potvrzení banky o splacení jistiny, smlouvy) a podmínky zachyťte písemně. Ne proto, že byste očekávali rozvod, ale proto, že dnes nikdo nedokáže s jistotou říct, jak bude vaše situace vypadat za deset či dvacet let.
A co když bude byt za dvacet let mnohem víc stát?
Představme si, že byt stál osm milionů a pět z nich Alice zaplatila ze svého dědictví. O dvacet let později má byt hodnotu deset milionů korun.
Má Alice při vypořádání nárok pouze na původních pět milionů, nebo by měla získat celý byt?
Ani jedno z toho obvykle není pravda. Alice nemá automaticky nárok na celý byt ani na celé jeho zhodnocení, jen proto, že do něj vložila své peníze. Zákon ale zároveň počítá s tím, že se mezitím mohla změnit hodnota majetku; vnos se proto zpravidla posuzuje podle svého podílu na hodnotě bytu, ne jako pouhé vrácení pěti milionů.
Právě proto je důležité řešit takové situace včas a písemně. Pokud má byt připadnout Alici celý, musí se na tom manželé výslovně dohodnout.
Jen tak mimochodem, je to další důvod pro to nemít SJM, ale mít oddělený majetek :-)
Poznámka: Konkrétní nárok na náhradu vnosu a jeho výše závisejí na okolnostech případu a platných právních pravidlech. Ani písemná dohoda sama o sobě nezaručuje, že vznikne nárok na celý byt nebo na jeho pozdější zhodnocení. Článek je obecnou informací, nikoli právní radou a celá problematika je výrazně komplexnější, než v tomto jednoduchém případu.